Listopad 2023 – duben 2024
Obnova veřejného prostranství před kostelem Pražského Jezulátka si vyžádala provést archeologický výzkum, který přinesl unikátní nálezy. Terasa z roku 1669 totiž zakonzervovala příběh o osídlení tohoto místa od pravěku až po 17. století. Příběh, který přináší nové poznatky o životě obyvatel Malé Strany a počátcích Prahy.
K nejzajímavějším nálezům patří pozůstatky opevnění, které chránilo jižní část malostranského podhradí Pražského hradu (obr. 2). Tvořila ho 7 metrů široká hradba (obr. 3 a 4) a 9,5 metru široký příkop hluboký 4 metry (obr. 5). Hradba byla dřevo-hliněná, s čelní stěnou vyzděnou z opukových kamenů. Hned za jejím týlem se nacházela raně středověká cesta či veřejné prostranství s povrchem zpevněným říčními valouny (obr. 6). Vedle cesty byly odkryty také různé raně středověké sídlištní objekty v podobě negativů dřevěných konstrukcí z 10. a 11. století.
Od 12. do 16. století postaveno několik dřevěných, dřevohliněných i kamenných domů (obr. 7, 8, 12). Nevelké domy byly orientovány kolmo k dnešní Karmelitské ulici. Ty nejmladší měly sklepy s kamennou klenbou (obr. 8, 12). Nálezy dokládají intenzivní využívání tohoto místa, četné přestavby i požáry, které stavby v průběhu staletí postihly (obr. 9). Všechny postupně zanikly, poslední na počátku 17. století.
K výjimečným nálezům patří pozdně středověká sladovna postavená v 15. století. Ve sladovně se vyrábí hlavní surovina pro vaření piva – slad. V jejím interiéru byla odkryta jednoduchá hvozdová pec (obr. 10). Z té se dochoval obezděný předpecní prostor, do kterého topič sestupoval po dvou schodech. Vlastní horizontální pec se skládala ze 4 metry dlouhého topného kanálu obezděného cihlami, na jehož začátku se nacházelo topeniště (obr. 12:3). V prostoru vytápěném touto pecí nazývané hvozd bylo sušeno naklíčené obilí. Sladovna, která zanikla požárem na počátku 16. století, se nacházela u jihovýchodního nároží kostela (obr. 12:3).
Ještě před vybudováním dnešního kostela se zde nacházel starší chrám – kostel Nejsvětější Trojice založený malostranskými luterány v roce 1611. Nejdříve došlo k vykoupení a následnému zbourání domů při Karmelitské ulici. Z kostela se dochovalo mohutné základové zdivo, pozůstatek jeho půlkruhového východního závěru (obr. 11:5, 12) a dlažba (obr. 13). Nadzemní partie původního presbytáře byla odstraněna při stavbě hlavního průčelí kostela Panny Marie Vítězné, který byl vybudován karmelitány po roce 1636. Zmíněné zdivo zůstalo zachováno v dnešním suterénu pod dlažbou terasy.
Text a plány: Jan Havrda Foto: Egon Ditmar, Martin Frouz, Jan Havrda, Jakub Hlavatý Zpracování: Kostel Pražského Jezulátka
