Historie úcty k Pražskému Jezulátku
Soška Pražského Jezulátka je stará více než 400 let. Pro věřící z celého světa je soška Dítěte Ježíše připomínkou Božího vtělení, duchovního dětství a důstojnosti Kristova i našeho vlastního lidství.
Historie
-
2. polovina
16.stoletíPrvní zmínky
Soška Pražského Jezulátka pochází podle pramenů ze Španělska. Zde také byla pravděpodobně zhotovena někdy v druhé polovině 16. století nebo dříve. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému mnichovi, který podle jeho podoby sošku vymodeloval. Podle jiné legendy vlastnila sošku svatá Terezie od Ježíše, která velmi uctívala Ježíšovo dětství a rozšiřovala úctu k Dítěti Ježíši po celém Španělsku. Prý sošku darovala své přítelkyni, jejíž dcera se vdávala do Prahy.
-
1556
Cesta do Prahy
Faktem je, že sošku Jezulátka přivezla ze Španělska vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za pana Vratislava z Pernštejna. Sama ji pak odevzdala jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic. Ta ji velmi uctívala a zakusila od ní mnohokrát útěchu a pomoc.
-
1628
Dar klášteru
Polyxena z Lobkovic ji jako vzácný dar věnovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Karmelitáni umístili sošku v kapli noviciátu, aby se mladí řeholníci učili ctnostem od malého Ježíše. Novicové si sošku velmi oblíbili a konali před ní každodenní pobožnosti. Pak byl však noviciát v Praze zrušen a úcta k Jezulátku téměř zanikla.
-
1631
Vyplenění kláštera
V roce 1631 obsadili Sasové Prahu. Karmelitáni uprchli z kláštera. Klášter byl vypleněn a Jezulátko bylo poničeno a hozeno mezi haraburdí.
-
1637
Znovunalezení Jezulátka
V roce 1637 se řeholníci vrátili do Prahy. Mezi nimi byl také otec Cyril od Matky Boží, původem Lucemburčan, který si vzpomněl na dobu svého noviciátu a na mocnou přímluvu Jezulátka. Sošku našel mezi starým haraburdím. S bolestí však zjistil, že má ulomené obě ruce. Při modlitbě se mu zdálo, že mu Ježíšek říká: „Smilujte se nade mnou a já se smiluji nad vámi, dejte mi moje ruce a já vám dám svůj pokoj, jak mne budete ctít, tak já vám budu žehnat!“ Otec Cyril nakonec dosáhl toho, že Jezulátku byly vyrobeny nové ručičky.
-
1639
Zázraky
Malý Ježíšek začal žehnat klášteru, místním lidem i celé Praze. Byla mu připisována zázračná uzdravení a mimo jiné i záchrana Prahy při obležení Švédy roku 1639. V té době byla soška umístěna ještě v chóru, kde ji nemohli věřící veřejně uctívat.
-
1641
Jezulátko v kapli sv. Kříže
V roce 1641 byla soška umístěna do kaple v kostele, vlevo za vchodem (dnes kaple sv. Kříže). Roku 1651 byla soška nošena v procesí po pražských kostelích.
-
1655
Slavnostní korunovace pražským biskupem
V roce 1655 byla soška slavnostně korunována pražským biskupem. Rostl počet zázraků a vyslyšení.
-
1741
Přemístění na dnešní místo
Kaple už nestačila, protože zástupy ctitelů překážely vstupu do kostela. Proto byla soška v roce 1741 přemístěna na dnešní místo na pravé straně uprostřed lodi kostela.
-
1754
Nové šatičky
Císařovna Marie Terezie věnovala Jezulátku v roce 1754 vlastnoručně vyšívané šatičky. Uctívání Pražského Jezulátka se začalo šířit ve všech zemích bývalé rakouské říše.
-
1776
Vybudován oltář
Roku 1776 byl pro sošku vybudován důstojný oltář. Obě stěny oltářního výklenku jsou pokryty tabulkami díků za vyslyšení.
-
1784
Zrušení kláštera a úpadek úcty k Jezulátku
Následník trůnu Josef II. (1780–1790) však vytáhl do boje proti klášterům i proti lidové zbožnosti. Klášter karmelitánů na Malé Straně byl zrušen v rámci josefinských reforem. Chrám i oltář s Jezulátkem chátral.
-
1879
Obnovení oltáře i úcty
V roce 1879 se podařilo oltář opravit, ale Jezulátko si muselo peníze na opravu vyprosit samo: putovalo po pražských ženských klášterech s žebráckou mošnou. Podařilo se nejen shromáždit potřebné množství peněz, ale také znovu oživit úctu k Jezulátku. Zprávy o zázracích docházejí z celého rakousko-uherského mocnářství.
-
1928,
1935300. výročí a Katolický sjezd
V roce 1928 se s velkou slávou vzpomnělo na 300. výročí úcty k Jezulátku. V roce 1935 se ještě dostalo Pražskému Jezulátku velké pozornosti od účastníků Katolického sjezdu. Na přelomu 19.-20. století se úcta k Jezulátku rozšířila zázračným způsobem po celém světě. Nejvíce se ujala ve Španělsku, kde má Jezulátko svůj původ. Španělé a Portugalci převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Díky misionářům, kolonizátorům a evropským přistěhovalcům Jezulátko znají i v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe.
-
1939 -
1989Totalitní diktatury
Pak úcta na více než 50 let utichla kvůli nacistické a komunistické diktatuře. Dále sem ale proudily davy poutníků z celého světa, především ze španělsky mluvících oblastí.
-
1993
Návrat bosých karmelitánů
V roce 1993 se ke kostelu Panny Marie Vítězné vrátili bosí karmelitáni. Úcta k Jezulátku znovu ožívá.
-
2009
Návštěva papeže Benedikta XVI.
Zatím nejdůležitější událostí byla návštěva papeže Benedikta XVI. v roce 2009. Ve svém proslovu papež uvedl, že pražské Jezulátko svou dětskou něhou zpřítomňuje Boží blízkost a lásku. Pomodlil se za děti, které jsou obětí násilí a různých forem zneužívání, ale také za rozvrácené a nevěrné rodiny. Jako dar přinesl Jezulátku korunku.
Úcta k Ježíšovu dětství
Úcta k Pražskému Jezulátku je duchovním prodloužením Vánoc. Klaníme se Kristovu vtělení, vyznáváme, že Bůh vzal na sebe lidství, ke kterému patří i dětství. „Sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk…“ (Flp 2, 7). Ježíš Kristus prožívá celý lidský život, od počátku do konce. V jeho početí, narození a dětství se setkáváme s pravým Bohem, stejně jako v jeho dospělosti, smrti a vzkříšení. Dospělý Ježíš, mistr a učitel, bude vyzývat své učedníky: „Nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království.“ (Mt 18,3)
Úcta ve světě
Úctu nejprve šířil karmelitánský řád. Téměř do každého jeho kláštera putovala kopie milostné sošky. Od poloviny 18. století se uctívání Pražského Jezulátka začalo šířit ve všech zemích bývalé rakouské říše. Druhá vlna úcty se zvedla na přelomu 19.-20. století a rozšířila se po celém světě. Nejvíce se ujala ve Španělsku, kde má Jezulátko svůj původ. Španělé a Portugalci převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Díky misionářům a evropským přistěhovalcům Jezulátko znají i v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe. Dnes je nejvíce uctíváno ve španělsky mluvících zemích. Ze všech koutů světa přicházejí zprávy o zázračných vyslyšeních.
