Jedinečné umělecké dílo
Soška Pražského Jezulátka je vysoká 47 centimetrů, má dřevěné jádro obalené látkou, ale jinak je vymodelována z barevného vosku. Pochází ze Španělska, byla vyrobena pravděpodobně v 15. století neznámým autorem. Jedná se o jedinečné a mimořádně zdařilé umělecké dílo: ikonu Boha v jeho jemnosti a křehkosti.
Soška Pražského Jezulátka představuje Ježíše jako dítě ve věku čtyř až pěti let. Její tvář má zvláštní výraz, který nedokáže žádná kopie přesně napodobit. V obličeji a kudrnatých vlasech, které měly původně tmavé zbarvení, lze pozorovat maurské rysy, což odpovídá španělskému původu sošky. Soška byla pravděpodobně zkomponována z více různých částí a v minulosti byla vícekrát opravována.
Ježíšek je oblečený do dlouhé košilky, pod níž jsou vidět bosé nožky. V levé ruce drží královský symbol vlády nad světem – říšské jablko s křížem, zatímco pravdou rukou, ve které obvykle králové drží žezlo jako symbol síly, Jezulátko žehná. Soška se obléká do královských rouch, v minulosti byla zdobena vzácnými šperky, které pocházely z darů věřících. Nejcennějším klenotem byla dnes ztracená kopie řádu Zlatého rouna. Je pevně spojena s dřevěným podstavcem.
Hlavu Jezulátka zdobí korunka. Ta se nenasazuje přímo na sošku, ale je připevněna samostatně těsně nad Jezulátkem.
Pražské Jezulátko lidé znají především v jeho slavnostních šatech. Oblékání Jezulátka zdůrazňuje jeho lidství – jako rodiče oblékají své dítě, tak je oblékána i soška. Roucha samotná však zároveň poukazují na jeho královský majestát, a tedy naznačují jeho božství.
Jezulátko se podobně jako kněz u oltáře převléká do oděvů podle daného liturgického období církevního roku. Nejčastěji se používají čtyři základní barvy:
Červená: barva krve a ohně – pro Svatý týden a svatodušní svátky
Zelená: barva života a naděje – pro liturgické mezidobí
Bílá: barva slávy, čistoty a svatosti – pro slavnosti, dobu velikonoční a vánoční
Fialová: barva pokání – pro dobu postní a adventní
Při výjimečných příležitostech se užívají i další, méně obvyklé barvy.
Královské šaty: červené šaty s hermelínovým pláštěm – používají se pro slavnost korunovace
Růžová: barva tlumené radosti – může být použita pro 3. neděli adventní a 4. neděli postní
Modrá: pro mariánské svátky, nejčastěji slavnost Panny Marie Karmelské
Zlatá: barva slavnostní – může nahradit jiné barvy
Šatník Pražského Jezulátka čítá okolo tří set oděvů, ne všechny jsou ale použitelné. Většina šatů jsou dary od lidí z celého světa, věnované jako projev úcty nebo vděčnosti. Část tohoto šatníku je možno shlédnout ve volně přístupném muzeu. Úkol převlékat Ježíška je svěřen sestrám karmelitkám Dítěte Ježíše.
První vrstvou oděvu je spodní košilka – říza či alba. Jedná se o suknici z bílého plátna s otvory pro ruce nebo s krátkými rukávy. Někdy ji zdobí jednoduchá výšivka nebo krajka. Spodní košilka se navléká přes hlavu a zapíná nebo zavazuje se vzadu.
Přes řízu se obléká barevná košilka. Střihem se podobá dětské košilce s rukávy a zapíná se též vzadu. Přední díl košilky je bohatě zdobený, ve vzorech se často uplatňují motivy z křesťanské symboliky. Spodní okraj košilky bývá zakončen krajkami nebo jiným dekorem.
Navrch se obléká pláštík, který se barvou i vzorem shoduje s košilkou. Levá strana splývá volně přes rameno, zatímco pravá přední strana je nad žehnající rukou přeložena, čímž se stává viditelnou spodní část pláštíku. Zdobená tkanina bývá použita v levé části na líci, v pravé části na rubu. Některé pláštíky se však přehazují přes ramena bez překládání, takže vzor je jen na vrchní straně. Rub tvoří podšívka. Výzdoba se soustřeďuje na vrchní postranní díly. Okraje pláštíku bývají zdobeny podobně jako spodní okraj košilky.
Na závěr se na ruce a na krk navlékají okruží, pokud nejsou součástí košilky. Také na okruží jsou většinou použity krajky. Do levé dlaně se Ježíškovi vkládá královské jablko a nad hlavou má připevněnou korunu.
